Studie „Vztah veřejnosti k ovzduší a městské zeleni, ochota změnit chování ve prospěch ochrany ovzduší“
SOBIC, ve spolupráci s Regionálním sdružením Těšínského Slezska a odbornými experty, zpracoval v rámci projektu CLAIRO studii „Vztah veřejnosti k ovzduší a městské zeleni, ochota změnit chování ve prospěch ochrany ovzduší“, která přinesla shrnutí nejdůležitějších výstupů ze dvou veřejných průzkumů realizovaných v letech 2020. Cílem Studie je poskytnout obcím a městům (zejména v Moravskoslezském kraji) zpětnou vazbu občanů k tématům, která oni sami hodnotí jako důležitá, a zároveň uvést doporučení, co je možné v této problematice dále dělat, i jak využít potenciál obyvatel se na těchto politikách podílet.
Ze studie mimo jiné vyplývá, že téma ovzduší je pro čtyři pětiny obyvatel Ostravsko-karvinské aglomerace důležité, téměř polovina obyvatel je s ovzduším spíše, nebo určitě nespokojena, přičemž nejméně spokojenou věkovou skupinou se stavem ovzduší jsou lidé ve věku 30-39 let, tzn. generace, která zakládá rodiny. Více než třetinu obyvatel trápí vlastní zdravotní problémy (zhoršené dýchání, astma, alergie, ekzémy apod.), nebo zdravotní problémy jejich dětí. Téměř desetina obyvatel v Ostravské aglomeraci vážně uvažuje o přestěhování kvůli stavu ovzduší, nejvíce pak nejmladší generace, což je zvláště varovné. Přibývá podíl obyvatel, kteří problém znečištěného ovzduší vnímají jako morální (více než pětina).
Nadpoloviční většina respondentů deklaruje ochotu osobně přispět ke zlepšení stavu ovzduší a životního prostředí ve svém regionu. Nejčastěji právě podporou výsadby zeleně (90 %), nepálením domovního odpadu (včetně listí, trávy, papíru, dřeva ani dalších) a v omezené míře ekologickým vytápěním. Necelá polovina obyvatel se hlásí také k častějšímu využívání udržitelných forem dopravy.
Úspěchy v oblasti kvality ovzduší nejsou komunikovány dostatečně, mnoho obyvatel si významný pozitivní posun v posledních letech neuvědomuje. Pouze necelá třetina respondentů si myslí, že současný stav ovzduší je lepší, než byl před 10 lety, ačkoliv měření ukazují opak. Informace k ovzduší jsou žádané, ale ne vždy jsou považovány za důvěryhodné. Zájem o informace z oblasti ochrany ovzduší, který může ukazovat na reálnou ochotu zapojení veřejnosti do dané problematiky, projevuje nadpoloviční většina respondentů. Plnou důvěru mediálním zprávám o ovzduší potvrzuje pouze 15 % respondentů, pro 37 % respondentů jsou pak zprávy z této oblasti nedůvěryhodné.
Téma zeleně ve městě vnímá pozitivně naprostá většina respondentů. Více než tři čtvrtiny z nich by přivítali ve svém okolí také nová řešení typu zelených fasád, střech apod. Téměř polovina obyvatel by byla ochotna obci na výsadbu zeleně, nebo jinou formu podpory ochrany ovzduší finančně přispět. Pro města může být velmi zajímavou zpětnou vazbou, že zelené lokality jsou atraktivní zejména pro mladou a vzdělanou populaci.
Konkrétní doporučení městům a obcím jsou uvedeny v závěru studie. Zaměřují se na vyvážené a aktuální informování obyvatel o stavu ovzduší, formy zapojování obyvatel v rámci zlepšování ovzduší, úspěšné příklady aktivit a projektů z jiných měst apod.
Studie je dostupná ke stažení, včetně souvisejících příloh:
Příloha 1 – Jan Krajhanzl a kolektiv MUNI – Komentář a doporučení pro obce v MSK